22 miliard otroků

aneb re-create the world

Nadpis jsem si nevymyslel. Opsal. Nechal jsem se inspirovat. Kdo jsou ti otroci, co dělají a komu slouží? Jak, proč, kam a kde?

Ropa. Ano, energie, která každým okamžikem slouží civilizaci v podobě ropy, představuje ekvivalent 22 mld. (nebo tak nějak přibližně) otrockých pracovních sil. To je energie, kterou bez přestávky uvolňujeme k pohybu civilizace a přetváření světa. Nepředstavitelné. Ve mně to vzbuzuje docela velkou obavu, pokoru nebo snad odpovědnost.

Avšak vzbuzuje tato energie pocit odpovědnosti i u operátora, který harvestorem kácí stromy v deštném pralese? Má tuto informaci a odpovědnost strojník bagru na mojí zahradě? Uvědomuji si já, jako architekt, s kým na projektu pracuji a jakou tento člověk má nad projektem moc a kontrolu? Seděl jsem někdy v bagru?

Každý chlap určitě zažil pocit testosteronové demence na D1. Bohužel i slušný a kultivovaný člověk se za volantem občas promění ve zvíře. Navíc my pěšáci k řidiči (pánu stroje) vždy vzhlížíme. Totéž se děje za ovládacími pákami bagru – čím větší, tím horší. Pocit absolutní neohroženosti, síly a moci. Najednou je z člověka bůh a tvoří svět. I slušný člověk v bagru dokáže zblbnout. I velmi zkušený zahradník dokáže zahrabat ornici a znehodnotit prostředí. Často i klient – investor na zahradě více poslouchá silného a výřečného bagristu, než architekta teoretika. Přinejmenším má onen bagrista o několik set otroků k službám více. To už je přece pán.

Uvědomme si svoji sílu a odpovědnost. Chovejme se podle tohoto uvědomění.

 

Excavator confiscated for clearing state forests...